Syn.: Biris sibirica (L.) Medik., Iris pratensis Lam., Limnirion sibiricum (L.) Opiz, Limniris sibirica (L.) Fuss, Xyridion sibiricum (L.) Klatt, Xiphion sibiricum (L.) Schrank
Česká jména: kosatec luční (Presl 1819), kosač sibirský (Opiz 1852), kosatec sibiřský (Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: kosatík sibirský (Reuss 1853), kosatec sibírsky (Novacký 1936, Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Evropa (kromě Mediteránu a nejsevernějších oblastí), mírná Asie (od západní Sibiře až po Mongolsko), na Dálném východě je střídán podobným druhem Iris sanguinea, který je občas klasifikován jen jako jeho poddruh. V Česku se vyskytuje roztroušeně až vzácně.
Ekologie: Roste na vlhkých slatinných a rašelinných loukách, v mokřinách, v lesních lemech a křovinách, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem, 70–110 cm vysoká. Lodyha je přímá, v horní části někdy větvená, dutá, obvykle zřetelně delší než listy; přízemní listy jsou 50–80 cm dlouhé a 2–10 mm široké, lodyžní listy jsou zhruba 3, menší. Květenství je terminální, 2–3květé, květy jsou nevonné, jejich květní stopky jsou nestejné, listeny toulce jsou kopinaté, až 4 cm dlouhé, zelené či bledě hnědé, po okraji už v době květu široce suchomázdřité; okvětní trubka je krátká, vnější okvětní cípy jsou obvejčité, obloukovitě vyhnuté, bledě modré až modrofialové, na bázi s bělavými pruhy a tmavými žilkami, vnitřní okvětní cípy jsou modré, vzpřímené. Plodem je tobolka, jejíž délka přesahuje 2krát šířku.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je kosatec sibiřský zařazen do kategorie ohrožených druhů naší květeny (C3), zákonem je tento druh chráněn jako silně ohrožený (§2). Na Slovensku je z hlediska ohrožení hodnocen jako potenciálně ohrožený druh (NT). K chráněným druhům patří i na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku, Polsku, Bělorusku, Litvě, Lotyšsku, Francii a Švýcarsku.
Využití: Tento vyšší druh kosatce je oblíbený také v zahradách, snese i poměrně suché místo výsadby, rozhodně je však lepší jej vysadit do stále vlhké až mokré půdy. V kultuře se objevuje rovněž bělokvětá varieta a řada kultivarů i kříženců.
Fotografovali Petr Krása, dne 25. 5. 2007 (Česko, Čechy, Sokolovsko, Hory); Ladislav Hoskovec, dne 5. 6. 2004 (Morava, Brno, v kultuře).